Jak se dělá florárium

Jak to vlastně začalo? Jednou mi dcera ukázala na instagramu obrázek florária: „Mami, když děláš ty vitráže, uměla bys udělat tohle?“ Nedalo mi to, a tak jsem to zkusila. Výroba prvního skleníčku trvala pár odpolední a výsledek byl trochu šišatý, ale byl tu. Od těch jednodušších jsem pak postupně zkoušela složitější modely, u některých stačilo pro návrh pravítko, kružítko a tužka, někdy jsem si pro jistotu vyrobila i papírový model. A taky jsem si vyzkoušela, že papír není sklo a ty 3mm tloušťky někdy znamenají, že výsledek prostě nesedí :).

 

A jak výroba vlastně probíhá? Podle vlastního „střihu“ nařežu sklo (používám tloušťku 3mm, aby něco vydrželo a zároveň nebyl skleníček příliš těžký) a podle potřeby obrousím hrany, které pak olemuji měděnou páskou. Jedná se o vitrážovou techniku zvanou Tiffany

 

    

 

Pak jednotlivé dílky postupně spojím do výsledného tvaru a nejprve „naboduji“ cínovou pájkou, aby držely pohromadě.

 

 

   

A pak už jen pájím a pájím J. Nesmím na žádný spoj zapomenout, aby skleníček pěkně těsnil. Roztavená pájka je tekutá, ale docela rychle tuhne, takže je třeba spoj držet vodorovně, aby se vytvořila rovnoměrná a pěkně oblá vrstva.

     

 

Konečně dílky dílky drží pohromadě tak, jak mají. Teď už jen skleníček pořádně umýt. Nejlepší je na to houbička na nádobí, která očistí svary a odstraní i odstříknuté kapičky pájky.

Závěrečná úprava svarů se provádí patinou na cínové spoje. Nejoblíbenější je černá, ale dá se použít i hnědá nebo měděná, případně lze spoje ponechat i ve stříbrné barvě. Aby vydržely pěkně lesklé, po patinování a omytí skleníčku ještě potřu spoje antioxidantem na bázi oleje a nakonec vyleštím papírovou utěrkou.

A je to hotovo :)

     

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení